Doslova Ztracená

Lost [Official Music Video] – Linkin Park, 2023

Vracet se k bývalým partnerům se v drtivé většině případů nevyplácí. Když vyhodíte již nesloužící obal od potraviny, pravděpodobně ho také nebudete opakovaně chodit ke koši kontrolovat, jak se mu daří. Co se týče znovuvyužití odpadu, vykonávají nám tady od toho službu popeláři. Přece jenom – recyklace se jeví jako činnost užitečnější než kontakty s ex-partnery.

Vstoupit podruhé do stejné řeky se ovšem letos perfektně podařilo americké skupině Linkin Park. Berte to jako určitou formu synekdochy, poněvadž Chester Bennington, frontman skupiny, již několik let pobývá v hudebním nebi (†2017). Avšak jeho kouzelně melancholický zpěv gradující do ohromujícího řevu si prostřednictvím čerstvě zveřejněné nahrávky může lidstvo nyní poslechnout dokonce v nové podobě.

Zbylí členové kapely totiž v rámci oslav jejich druhého studiového alba Meteora (2003) vydali nedávno „nový“ singl. Nese název zcela patřičný – Lost, což v překladu znamená „ztracený“. Dát songu právě takovýto název se mělo do budoucna karmicky vymstít a zároveň to nepochybně předznamenat část Chesterova osudu. Inu, právě před dvěma desítkami let, kdy Bennington ještě ve vrcholné formě řval tklivé tóny na koncertních pódiích, skupina v plné sestavě onu písničku vytvořila a nahrála. Původně měla být zařazena do Meteory, avšak nakonec nebyla použita, jelikož se po hudební stránce až příliš podobala ikonickému hitu Numb. Tak alespoň Mike Shinoda odůvodnil v rozhovoru pro The Fader Interview vyřazení písně Lost z tracklistu Meteory. Mike Shinoda mimochodem společně s Chesterem tvořil nepřekonatelné (hudební) duo. Rozhodně lepší než ty a tvůj nerecyklovatelný bývalý partner…

Z tohoto důvodu nahrávka písně Lost zůstala nadlouho ležet zapomenuta v hudebním archivu. Teda skoro na dvacet let, kdy ji zbylí členové Linkin Parku znovuobjevili. A tak 11. 2. 2023, po dvaceti letech, píseň konečně spatřila světlo světa. Pro mě to to byl důvod k radosti. Na rozdíl od hlavního vokalisty skupiny, který na tento svět nahlíží nějakých pár let z říše mrtvých.

Poněvadž se zesnulým zpěvákem lze poměrně těžko natočit hudební klip, doprovází nově vydaný singl video vytvořené z animací vyobrazující všechny členy Linkin Parku, což považuji za nápadité řešení, fungující rozhodně lépe, než ukončené / ukončení hodné vztahy.

Dalším požehnáním pro zrakové smysly je obal singlu, jenž tvoří upravená verze původního coveru alba Meteory. Jako bonus na mě působí nová azurová varianta esteticky ještě lépe než stará hnědá.

O zvukové stránce se o Lost nedá říct, že by se nepovedla, že by zněla jako Numb. I když mně osobně více připomíná nevydanou skladbu Cry to Yourself, kterou v roce 2001 Chester Bennington nazpíval ve spolupráci s DJ Lethal, tedy mimo tvorbu pro Linkin Park. Obojí by však tak nějak rezonovalo s tím, že všechny tyto zmíněné skladby reprezentují „zlaté období“, tedy dobu, než skupina s nadcházející deskou Minutes to Midnight začala záměrně měnit hudební styl.

Ponechat Lost navěky ležet ladem by znamenalo škodu. Věnujme ale na chvíli pozornost textu písně. Nejste-li ovšem zásaditý odpůrce pesimismu, jenž radikálně ze svého života odstřihuje veškerou negativitu, pokud zrovna nejde o výsledky testů na covid-19 a AIDS.

Pokud ovšem spadáte tam, kde já, tedy do nepochopených duší, které si verbálními složkami temných písní rozumí lépe než s drtivou většinou lidské populace, pravděpodobně se ve ztracené skladbě paradoxně naleznete. V již zmiňovaném The Fader Interview Shinoda prohlásil, že slova diskutované skladby pojednávají o bolestném vázání se na minulost. Tahle část jeho projevu rezonuje s tím, že se lyrický subjekt ztrácí ve vlastních vzpomínkách a svíjí se strachem, že se již nikdy nezotaví z toho, jak jej kdysi někdo zradil.

Při tom se mi vybavuje, jak se v šestém tracku na albu, s názvem Easier to Run, zpívá: „Někdy se mi vybavují temná zákoutí mé minulosti / Přinášejíc vzpomínky, které bych raději ani neměl / Někdy chci prostě věci nechat plynout a nikdy se neohlížet zpátky / A nikdy nejít kupředu, aby žádná minulost nebyla.“ Osobně se mi ohromně líbí, jak texty alba do sebe významově zapadají. Lost by se v tomto ohledu do Meteory tím pádem náramně hodila. Ale chápu Linkiny, že pravděpodobně chtěli, aby jednotlivé skladby na desce nesly obdobné náměty, ale zároveň se od sebe zvukově lišily. Což mi osobně přijde jako velice vhodná kombinace. Však jak říkal Mike, “We can not have two Numbs“.

Abych to shrnula, můj celkový dojem z Lost je velmi pozitivní, neboť harmonicky vyvažuje pesimismus celé Meteory. Avšak v absolutním vytržení mi brání spalující touha proklínat skupinu, že nezveřejnila tak brilantní písničku dříve. Přece čím více verzí Numb, o to lépe! Avšak namísto toho hodlám inteligentně investovat svou energii do vděčnosti za to, že vůbec vyšla. Rozhodně to není recyklát nebo odpad, kterým jsem uvedla svou recenzi.

Současná redakce

Bývalí redaktoři