Spirála deprese aneb The Bell Jar

Pokud se orientujete ve světě literatury, jistě jste už narazili na knihy, jejichž protagonisté prochází rozkolem vlastní mysli. Mezi takovéto romány patří i ten, o kterém dnes bude řeč. The Bell Jar (česky Pod skleněným zvonem, 1963) – to je kniha, která by dle mého názoru neměla chybět v seznamu maturitní četby. Sylvie Plathová (1932-1963) napsala temný a zároveň dojemný román, který zkoumá duševní rozpad hlavní postavy, Esther Greenwoodové. Děj je zasazen do 50. let 20. století, zčásti je inspirován příběhem autorky samotné, která bojovala s depresí a vedla denní život ženy v patriarchální společnosti.

Příběh začíná Estheriným příjezdem do New Yorku, kde absolvuje stáž v prestižním ženském časopisu. Počáteční euforie hrdinky však netrvá dlouho. Brzy je vystřídána sílícími tlaky. Do konfliktů se dostává na pracovišti, nenaplňuje očekávání ovdovělé matky, stále více se vymezuje proti společenským konvencím. Její duševní stav se postupně zhoršuje a Esther začíná zažívat halucinace, provázejí ji myšlenky na sebevraždu, což nakonec vede k její hospitalizaci.

Autorčin styl psaní je prostý a výrazný, s nádechem naléhavosti, který dokonale zachycuje intenzitu Estheřiných emocí. Hrdinčin sestup do šílenství pojímá Plathová jako kritiku společenských omezení, jimž ženy v 50. letech čelily. Žena, která těmto omezením vzdoruje, za to zaplatí svým duševním zdravím.

Jedním z nejzajímavějších prvků románu je způsob, jakým Plathová zobrazuje vztahy Esther s lidmi kolem ní. Ať už je to její chladná a vzdálená matka nebo manipulativní a sebestředný přítel, Esther je vždy obklopena lidmi, kteří ji nedokážou pochopit ani podpořit. Tento pocit izolace pouze prohlubuje její depresi a dělá z jejího konečného rozpadu osobnosti ještě více devastující zážitek.

Celkově lze říci, že The Bell Jar je silný a emocionálně působivý román, jehož renomé jednoho z nejzákladnějších děl světové literatury 20. století je zcela zasloužené. Výrazný a nekompromisní styl psaní, spolu s autorčinou hlubokou znalostí lidské psyché dělá z této knihy dílo, které ve vás rezonuje ještě dlouho poté, co dočtete poslední stránku a knihu zavřete. Dle mého názoru kniha opravdu stojí za přečtení. Ale jak se říká: sto lidí, sto chutí.

Současná redakce

Bývalí redaktoři