Kdo by nechtěl navštívit slavný Louvre? Myslím si, že nikdo, pokud bychom se měli přenést do těchto míst v noci z 23. na 24. srpna roku 1572. Vypukla totiž Bartolomějská noc a není bezpečné být hugenotem. To zjišťuje i hlavní hrdina románu Královna Margot od Alexandra Dumase staršího, hrabě Lerac de La Mole.
Královna Margot je první část trilogie Hugenoti, vydané roku 1845, francouzského spisovatele Alexandra Dumase staršího a profesora historie Augusta Maqueta. Dumasova tvorba zahrnuje především dobrodružné historické romány jako je například Hrabě Monte Christo nebo Tři mušketýři. Díla byla většinou vydávána časopisecky jako román-fejeton a pro svou napínavost byla velmi oblíbená. Důraz však byl kladen především na poutavost než na historicky korektní fakta. Kniha se dočkala několika filmových zpracování a opakovaných vydání. Asi nejznámější adaptace je stejnojmenný film z roku 1994. Vyskytly se ale i snahy dostat příběh do povědomí mladých čtenářů jako například román Adéla na svatbě královny Margot od Silène Edgar, díky jejíž knížce jsem se ke Královně Margot dostala i já.
Hrabě de La Mole je pověřen doručením důležitého dopisu králi navarrskému, který se před několika dny oženil s Markétou de Valois, zvanou též královna Margot, sestrou krále Francie, Karla IX. Před jeho odevzdáním se po dlouhé cestě ubytuje v hostinci, kde potká hraběte de Coconnas, se kterým se spřátelí. Oba se vydají do Louvru, tam La Mole poprvé spatří Margot a okamžitě se do ní zamiluje. Po zaznění zvonů se ovšem z přátel stávají protivníci, jelikož jeden je hugenot a druhý katolík. Zápasí spolu na život a na smrt, až těžce pobodanému La Moleovi nezbyde nic jiného než uprchnout. Naštěstí se dostane až do komnat Margot, jež jej ošetří a ukryje. Věci se ovšem opět zkomplikují, když královnina přítelkyně, jež pečuje o zraněného hraběte de Coconnas, navrhne oba mladíky umístit do jedné místnosti.
Příběh mi připadá velmi poutavý, především pro popis života hlavních hrdinů, ukazující jejich sny i každodenní starosti kolem dvorských intrik. Velmi mě oslovilo i pozdější neutuchající přátelství hraběte de La Mole a hraběte de Coconnas. Kniha se bohužel moc často nevyskytuje v seznamech povinné četby, i když je dle mého názoru na stejné úrovni jako Tři mušketýři a čtenáře by mohla zaujmouti podstatně kratším dějem.




