Volební komise potřetí a naposled: Vždyť stejně víte, kdo to vyhrál…

Bohužel, Češi hlasovali blbě. Ani tentokrát nevybrali prezidenta v prvním kole. Co to tedy znamená? No, vskutku nepřekvapivě, kolo druhé. A pro členy komise o práci navíc…

Co se během těch dvou týdnů čekání událo? Hodně. Hodně špatného a brutálního politického marketingu. Zkrátka bylo cítit, že vyhrát chtějí oba kandidáti (a jeden obzvláště).

Košile jako politické gesto

Otázka „koho volit?“ se rázem zjednodušila – z devíti se počet uchazečů o Hrad smrsknul pouze na dva. Přede mnou ovšem, jako před členem volební komise, stála jiná, velmi záludná otázka – co si vzít na sebe?

Jako každý správný muž své oblečení jinak extrémně neřeším. Jenže když jsem ve skříni šáhnul po košili, něco se ve mně probudilo. Nazvěme to klidně politickým instinktem. „Tuhle košili si přece vzít nemůžu,“ řekl jsem si. Proč že si ji nemůžu vzít? Protože byla… flanelová.

No ale tak počkat, řeknete si. Přece žijeme ve svobodném státě a můžeme si nosit, co se nám zlíbí… ne? Obvykle ano, jenže tady se vysloveně nabízelo „zpolitizování“ mého oblečení. A to samozřejmě jako neutrální člen komise nechci. Takže jsem šáhnul po „neutrálnější“ (ať už to znamená cokoliv) košili. Byla puntíkovaná.

Vzestupně, nebo sestupně?

Zbyli pouze dva kandidáti. Jeden s číslem čtyři, druhý zase se sedmičkou. Oproti prvnímu kolu už k vám domů žádné lístky nedojdou – dáme vám je pěkně my, členové volební komise. To znamená, že lístky musíme seskládat, ideálně po dvojicích. Všichni členové komise skládali své lístky sestupně (nejdříve čtyřka, pak sedmička), všichni, krom kolegyně důchodkyně, která jako jediná, ze zcela záhadných důvodů, seskládala lístky vzestupně. Vskutku záhada.

Takhle vypadaly hlasy dvou postupujících kandidátů, Autorova fotka

Hlas, hlas, hlas

Někteří měli svého favorita, jiní zase ne. Jeden postarší pán, který dostal hlasovací lístky, se na ně podíval a řekl: „To tam nic lepšího neměli?“

Některým přítomným však volby byly zcela ukradené. Jedna holčička volala z chodby na svého tatínka, jenž šel zrovna hlasovat. „Tata,“ opakovala několikrát. Mamince se však tento zvukový doprovod voleb moc nelíbil a řekla jí: „Tichučko.“ To si ovšem myslím, že byla chyba.

Na první pohled by se mohlo zdát, že holčička marně volá na svého tatínka, toto však vůbec nemusí být pravda. Po přepisu totiž zjistíme, že ve skutečnosti říkala „TATA [box]“, což je jeden z nejčastějších promotorů transkripce. Je tedy pravděpodobné, že se nám ve Svinově urodil biologický megatalent. Paní profesorka Lubojacká se má na co těšit…

Padne k zemi

Rozšířil se nám tu takový nešvar, vážení. Členům volební komise padaly cedulky. S tímto trendem započala místopředsedkyně a já se k ní vzápětí přidal. Nejvyššího skóre ovšem dosáhla kolegyně důchodkyně – té její cedulka spadla celkem čtyřikrát.

Návštěvníci

Jeden pán k nám přišel s modrou obálkou. Chtěl tedy odhlasovat s minulými lístky… protože mu prý zbyly. Jenže pravidla hry se změnila. Žádná lístková recyklace se nekoná.

Je ovšem krásné vidět, že se někdo skutečně zajímá o stav naší planety a snaží se k ní chovat šetrně. Znamená to snad, že jsme ve Svinově nalezli jednoho ze dvou voličů Zelených v celé zemi? (Všichni víme, kdo je tím prvním – Jahůdka).

Jiný pán si zase přišel pro lístky a ve chvíli, kdy pouštěl obálku, se zeptal: „A mě nikdo nefotí? Žádné fotoaparáty?“ A po chvíli dodal: „To jen ty celebrity…“

A když je řeč o celebritách – skotský Santa Klaus se opět ukázal, pouze tentokráte v civilu. Zaznamenal snad můj článek a snaží se teď skutečně skrývat? Nebo snad není skotskou variantou Santa Klause? Proč se tak vůbec minule oblékl? O co mu šlo? Je to snad nějaký jeho fetiš? Tolik otázek…

Boj o propisku

Válčil jsem. S kolegyní důchodkyní. Naše válka byla tichá. A já ji prohrál.

Neustále mi totiž vnucovala svou rozbitou propisku. Neustále. A neustále kradla mou nerozbitou. Neustále.

Nakonec si ji bohužel úspěšně přivlastnila. A tak mám pro ni jednoduchý vzkaz: Styďte se!!

To je ona. Rozbitá propiska, jež mi byla vnucena, Autorova fotka, ale neautorova propiska

Sladká třešnička

Kdy je ideální čas odvolit? Těžko říct, ale osobně sdílím názor s jedním svinovským rodákem – 13:51 – ideální čas.

Finito, šlus a konec

Volby skončily ve 14:00, tedy pardon, skončilo volení. Ty hlasy se samy nespočítají, že.

Ve druhém kole odhlasovalo dokonce ještě více lidí než v tom prvním. Zajímavé.

Ačkoliv jsme museli spočítat více hlasů, šlo to rychleji než minule. Hlasů sice přibylo, kandidátů zato ubylo.

V mém svinovském obvodě celkově odhlasovalo ve druhém kole 796 lidí, z toho bylo platných 791 hlasů. Na prvním místě skončil Andrej Babiš se 400 hlasy, v těsné blízkosti následován Petrem Pavlem s 391. Výsledek velmi těsný (alespoň v tomto svinovském obvodě).

A takhle skončila 3. přímá volba prezidenta. Všichni víme, kdo vyhrál. Nabízí se tak pár otázek: Vrátí se snad prezidentská podobizna do tříd? Kdy draftujeme na frontu? A proč bych se měl cokoliv učit, když bývalý premiér(!) stěží vyjmenuje planety sluneční soustavy?

Třeba se aspoň na některou z nich dočkáme odpovědi.

Současná redakce

Bývalí redaktoři