Literatura psaná jako přes kopírák nemá duši.

Žijeme v rychlé době. A, alespoň v naší části světa, také v době hojnosti. Z některých, kdysi nedostupných a ceněných věcí se dnes pomalu stává disponibilní a levné spotřební zboží. Můžeme se jen dohadovat, v jakých případech je to spíše ku prospěchu, či ke škodě.

Načaté téma je často zmiňováno v souvislosti s oděvním průmyslem, kdy hovoříme o „fast fashion“. Takzvaná „rychlá móda“ samozřejmě nikam neutíká. Své označení si vysloužila právě díky vysoké dostupnosti, nízké ceně a pohotovému sledování trendů. Vyrábí se v obrovském množství, často bez ohledu na životní prostředí nebo pracovní podmínky zaměstnanců. Kvantita zde převažuje nad kvalitou, takže nové kousky v šatníku se často brzy opotřebují. Výrobcům přináší velké zisky.

I vydavatelskému průmyslu je vlastní nadměrná produkce nekvalitního zboží.

Pojem fast fashion už dávno přesáhl svůj původní význam, týkající se módy. Stále častěji jsou tímto způsobem označována i jiná odvětví, mezi nimi také knižní trh. Mistrný marketing a oblíbená témata přinášejí prodej,- tak proč neudělat dvě speciální edice na vrch?

Beletrie, především ta určená pro mladé lidi, dělá v poslední době kroky, těžko říct zda vpřed či vzad. Všeobecný nárust popularity čtení přikládám sociálním sítím, kde je vyobrazováno jako inteligentní a obohacující zájem. Často se však obohacena necítím.

Literaturu jsem vždy viděla jako způsob uměleckého vyjádření, prostředek, který poukáže na nedostatky společnosti, odhalí dřeň lidské duše nebo zkrátka nápaditě pobaví a mrzí mne, co se z ní v posledních letech stalo. Byznys, továrna na peníze poháněna kultem krásy a sociálními sítěmi, plnými lidí, kteří čtou jen proto, že je to zrovna trend, a vlastně si beletrii neužívají.

Knihy jsou spotřební zboží a lidi stádo. Autoři kopírující populární archetypy mají prodeje a ti, kteří přichází s originálními nápady, jsou nuceni vydávat na vlastní náklady a bojovat o každého čtenáře.

Nakladatelství chrlí jednu knihu za druhou. Autorské debuty i protřelá jména, která jsou mnohdy tím, co nás přiměje po titulu sáhnout, překlady i „domácí“ tvorba zaplňují police rychleji, než by bylo zdrávo. Barevné ořízky a vizuálně vymazlené obálky se vyjímají v nejedné knihovně. Co ale samotný obsah knihy? Je tak kvalitní jako reklama a grafické zpracování?

U spousty překladů člověka jako první uhodí do očí překlepy, nedostatky v tvarosloví nebo chybějící interpunkce – to vše je nestydatě v textu ponecháno, jakoby kniha neprošla řádnou korekturou, snad protože se spěchalo na její vydání. Styl psaní je vždy prázdný a strohý, nemá duši, nezaujme.

Samotná témata nově vycházejících knih, zápletka nebo postavy málokdy překvapí. Autoři se, hlavně v žánrech jako romantické fantasy nebo contemporary romantika, spoléhají na zaběhnutá literární klišé. Děj nesměřuje k žádné hlubší pointě, nenutí čtenáře se zamyslet, nežádá emoce, je to „jen příběh“, který nic neodlišuje od ostatních.

Archetypy jako „od nepřátel k lásce“, „jedna postel“, „černovlasý atraktivní jedinec s pochybnou minulostí a morálkou“ a mnoho dalších už jsou spíše unavující a otravné a často i špatně napsané, přesto glorifikované a neustále recyklované. Všechno se opakuje. Sama jsem byla už několikrát zklamaná, když jsem si koupila novou knihu, abych zjistila, že je v základu stejná jako ta předchozí, jen má jinou obálku a autora.

Postavy mívají jednu stěžejní vlastnost, žádné další charakteristiky, hloubku, motivy, nic co by čtenáře přimělo vytvořit si k nim vztah. Oblíbené jsou silné ženské hrdinky, na prstech jedné ruky spočítám, na kolik opravdu dobře napsaných jsem narazila.

Budování světa, což je při psaní fantasy stěžejní aspekt, je rovněž často bolestivě neoriginální a nedotáhnuté.

Tak proč jsou tyto knihy tak populární?

Nenáročnost jazyka, jednoduchost příběhu, trend a propracovaná grafická stránka z nich dělají častou volbu čtenářů. Někteří lidé sledují telenovely nebo scrollují, jiní čtou svazky plné klišé. Díla jsou zpravidla velmi čtivá, právě díky přímočarosti vypravování a rychlému spádu. Nemusí být nutně špatné, že není třeba nad dějem přemýšlet, stejně tak ale není nutné mít na trhu většinu knih tohoto typu.

Potřeba nálepkovat je lidem vlastní, dávat věci do škatulek je jednodušší, když do nich zcela jasně zapadají. Stejně tak touha sdílet a chlubit se s nově přečtenou knihou je lépe uspokojena, když tím můžeme být i součástí komunity, v tomto případě davu konzumujícího levné a rychlé příběhy.

Sociální sítě, jako obrovský faktor

Booktok, tedy nejvýraznější knižní společenství na sociálních sítích, vznikl nepřekvapivě v covidových letech, kdy byl internet více než jindy opravdu nepostradatelnou součástí našeho života. Lidé měli během lockdownu více času na čtení a hledali online komunitu, v době, kdy nebylo vzájemné setkávání jednoduché. Na začátku bylo tedy poslání.

Knihy vydané pět i více let nazpět získaly díky Booktoku na popularitě a z mnohých se staly bestsellery, viz knihy Colleen Hoover jako Odvrácená tvář lásky a Život jedna báseň, či Dvory Sarah J. Maasové. K novým Booktokovým autorům se řadí hlavně Rebecca Yarros se svými sériemi Empyreum a Vzlety a pády. To byla jen ochutnávka ze široké škály různých spisovatelů a vesměs stejných motivů.

Knihkupectví mívají celé sekce věnované knihám, které se objevují na Booktoku a podle všeho mají tato díla také největší prodeje. Ale to je spíše záležitost zahraniční. V českých prodejnách jsem se po regálech věnovaných knihám ze sociálních sítí ptala, avšak nikdo mě nebyl schopen přesně nasměrovat.

Problém je také v tom, že tvůrci literárně tematizovaného obsahu na sociálních sítích mnohdy jen sklouznou po povrchu, odstředí si z knihy jádro, aniž by ji pořádně přečetli, aby udrželi krok s trendy. Což rovněž přispívá ke konzumerismu na knižním trhu, infulencer si knihu koupí, a vlastně ji ani pořádně nevyužije, hned kupuje další.

Závěr

Výroba knih má nezanedbatelný vliv na životní prostředí. Jeden strom v průměru vyprodukuje papír na necelých sto knih. Recyklace materiálu je sice rozšířená, ale recyklace témat a speciální edice jsou populárnější. Nesou totiž zisky. To tolik připodobňuje vydavatelský průmysl k „fast fashion“.

Čtenáři v současné složité době nemusejí vyhledávat těžkou literaturu, ale kvalitativní úpadek vytváří generaci nenáročných konzumentů.

Současná redakce

Bývalí redaktoři