
***
Nést si svůj kříž aleklouzat na vlastním potuDo úpadku si přát vstáta přestat padat do hlínyPůda dávající život posvěcenaslunečním svitem a pokropenaslzami matek ztracenýchdýchá stejný

Nést si svůj kříž aleklouzat na vlastním potuDo úpadku si přát vstáta přestat padat do hlínyPůda dávající život posvěcenaslunečním svitem a pokropenaslzami matek ztracenýchdýchá stejný

Deset minut mi zbývalo, a to sami považte, není mnoho. Spěchal jsem, jak nejlépe jsem uměl, protože stihnout vlak je opravdu důležitá záležitost. Připomíná mi

Bylo to asi tak loni v listopadu. Toho, že se vše začíná hroutit, jsem si všimla skoro hned. Všechno bylo jako taková spirála, kdy se