Po dlouhé odmlce se vrátil Básník, o němž si mnozí mysleli, že se nikdy znovu neukáže. Horymír Hlaváček se totiž rozhodl svou uměleckou dráhu předčasně ukončit před několika lety, a to téměř až poetickým způsobem. Sám jsem jej nazval „moderním prokletým básníkem“ (a dokonce i filozofem) a stejně jako Arthur Rimbaud, i Hlaváček spálil své texty v ohni. A to měl být konec jeho kariéry.
Jenže duši umělce nelze jen tak vypnout přepnutím spínače. Je stále přítomna, byť udusaná a skrytá. A v Hlaváčkově případě je neskutečně hlučná, protože i jeho talent je neskutečný.
Gejzír poezie
Kolik času potřebujete k napsání básně? Hodně, málo? Jste dalším Máchou, dynamickým autorem, nebo spíše novodobým Erbenem, klidným a rozvážným básníkem?
Talent Horymíra Hlaváčka, jenž se „pěvec“ snažil marně udusat, se znovu projevil a mohutně vytrysknul. Génius nepotřebuje přípravu ani „příhodnou dobu“, nýbrž příležitost – činí tak teď a tady. Vše, co Hlaváček potřeboval, bylo lehké pošťouchnutí, které jej dovedlo k této famózní básni. Prosím oceňte, že na toto dílo měl ani ne 30 minut.

Inspirace, přebírání… umělecká klasika
Poznali jste to? Asi ne. Holt se není čemu divit. Inspirací se Hlaváčkovi stala povídka Bohumila Hrabala „Chcete vidět zlatou Prahu?“ Talent Horymíra Hlaváčka je zkrátka nezměrný. Vskutku se jedná o velikána naší doby.
Svitky (skoro) od Mrtvého moře
Sice nejsem historikem, a už vůbec ne literátem, ovšem troufám si říci, že Horymír Hlaváček jistojistě zanechá v české poezii první poloviny 21. století silnou stopu. A to ať už svým životním příběhem, či svým nezměrným talentem. To ovšem znamená, že se jeho díla budou muset dostat do rukou dalším generacím.
A zde přináším jednu nemilou zprávu – jak už jsem zmínil v úvodu – Horymír Hlaváček všechny své texty spálil. Tato tragická událost se udála 13. 9. 2022. Naštěstí, díky moderním technologiím a historii skupinového chatu, jsem byl schopen prohledat archivy a navrátit (alespoň) část jeho básní na světlo Boží. Toto je zase mým odkazem budoucím generacím.
Užívejte tohoto velikána.
Kdyby někoho zajímalo, jak se autor zbavuje své tvorby (a tento hřích pak osvětluje), inspirujte se u Básníka:
A já se rozhodl
že zahodím toto břímě
a budu mluvit zcela přímě
i když trochu anonymně
Tak jsem se se sebou dohodl
Budoucím generacím, literátům a historikům a také nadšencům přenechávám dílo jednoho neobyčejného umělce.

„Prokletými“ motivy jsou posety téměř všechny jeho básně. 
Zde můžeme vidět jeho morbidní pohled na lásku. 
Báseň, jež se již jednou na Glossariu objevila (na tom starém). 
Opět vidíme motiv lásky – co nám to o autorovi asi jen prozrazuje? 
Před motivem smrti zkrátka v Hlaváčkově tvorbě neuniknete. 
Zde můžeme ocenit velmi atypické rýmové schéma „jednoho slova“. 
Další příběh zmařené lásky, zmařené naděje. 
Horymír Hlaváček opět experimentoval s neobvyklým rýmovým schématem – tentokráte však opakoval stejný verš. 
Hlaváčkův pohled na „zahradní vraždu“. 
Opět můžeme spatřit motiv bizarní lásky.